
Skoro všichni lidi jsou zrůdy! Znám pár opravdu hodných lidí co mě mají fakticky rádi ale jinak je to se všema tak že mě chvíli pomlouvají a potom jdou za mnou s říkají jak mě mají rádi.. tohle je normální ? Jasně že není. Uvědomila jsem si že když už jsem našla tu opravdu nejlepší kamarádku budu se jí držet protože bez ní by mě pohlitila ta hnusná realita. Stejně to mám s láskou. Kluk po mě chce abych s ním chodila,říká jak mě má rád a po pár týdnech když mu napíšu že ho miluju pošle mě do píči a nadává mi ? No hnus. Prostě realite je docela dost jiná. Teďka když jsem starší je sice víc srandy ale někdy bych se fakt chtěla vrátit do školky kdy se řešili jenom nějáký trapný pusinky,hrály jsme si na písku a prali se o houpačky.. jo to bylo hezký se taky nestarat o školu a o učení,kdy jakej test píšeme a tak.. prostě bylo všechno hrozně snadný. Víte,když jsem byla malá,chtěla jsem abych byla starší,chodila sama domů,ven s kamarádkama a tak ale... jo,je to úžasný ale přináší to i dost zlého když je mi dvanáct. Nedávno se mi stalo něco fakt hnusnýho,s klukem.. nebudu to tu popisovat ale dost mě to mrzí,byla jsem tak naivní a věřila jsem až se to stalo.. nemohla jsem tomu uvěřit,že zrovna on by to udělal ale stalo se.. No,doufám že se mu to někdy vrátí třeba aby měl šanci si vyzkoušet jak mi bylo.. no už je to pryč a stýská se mi po tom ale nic s tím nenadělám. Chci říkat místo "chtěla bych" "udělám to" a taky že se to pokusím udělat ale nejde to ve všem.. NO tak tenhle článek je na nic a taky o ničem tak už půjdu. Asi si půjdu zaběhat nebo se projít ve (konečně už mám sluchátka ♥) abych se trochu odreagovala no.. Mějte se páá ;* Christine.









