16. prosince 2010 v 21:06 | An Christine <3
|
(Nejsem schopná ho dostat z hlavy,ze světa,z mého světa.
Chci aby odešel ale vůdce mého světa mi to nedovolí - srdce ♥
Cítím ho ve svých žilách,ve své krvi,v mém srdci .. )

Cítím se jako NIC . Ne nic pro moje kamarády,rodinu a podobně ale pro něj jsem naprostě nic,bere mě jako vzduch .. sice je fakt že vzduch je jednou z nejdůležitějších složek k tomu abysme žili ale on mě bere jako nic . Jsem po uši zamilovaná a nevím co s tím dělat,trvá to už dost dlouho od .. 8.9. (2010 :D) . Hodněkrát jsem si říkala vzdyť je to debil a bůh ví co a tak den jsem skusila milovat někoho jiného - nejde to ! pořád si říkám že za to nestojí ale v podvědomí vím že stojíj a i kdyby za to nestál já to nepochopím protože pro mě je dokonalej . BF ho nenávidí a neustále ho uráží a ani to mě od něj neodradí . Díky němu jsem hodněkrát (opravdu mockrát .. tak stokrát !) brečela .. každý večer na něj mylsím s mp4kou v uších a koukám ven jak sněží,přeju si být s ním a potom se mi o něm zdá když už konečně usnu . Sny jsou hodněkrát moc krásný ale každé ráno se probouzím s pocitem že ho nemůžu mít . Říkám si že někdy bych se nejradši přestěhovala do říše snů (mé říše snů) a tam zůstala navždy ať se třeba realita posere . V tom světě je všechno dokonalé . Tenhle článek je totálně o ničem .. vlastně tu jen vypisuju svoje pocity a to mi nehorázně pomáhá . Abych si to konečně přiznala .. mylsím na něj pořád a ve škole kdykoliv ho vidím stáhne se mi žaludek a skoro nemůžu dýchat a on jen tak projde a ani se na mě nepodívá . Je sice fakt že předevčírem když jsem stála na rohu u býlího šel okolo a zamával mi ale to neznamená že jsem pro něj vyjímečná . Nenávidí mě . Vím to . Kluk ktarého milovala moje dobrá kamarádka se odstěhoval pryč,někam do liberce a jí to málem zabilo (myslím do slova) a on - budu mu tu říkat ehmehm . Ehmehm se má příští tok stěhovat (ne příští jako .. za rok) prý zpátky domů - do Ukrajiny . Vím že není správný milovat ho . Říká mi to každý a pořád ale já to nedokážu,nedokážu ne něj nemyslet a když ho vidím ignorovat jeho a ty jeho pohledy na mě .. prostě je to hrozně těžký . Když jsem smutná říkám : Dieta smíchu . znamená to že nemám chuť se smát a taky nemám ani důvod . Je sice fakt že někdy se směju ale spíš ne .. cítím že zítra se něco stane . Nevím co . No nic .. jsem se vypsala,unudila vás k smrti a teď se půjdu vysprchovat,vyčistím si zuby,vezmu mp4 a budu koukat ven a (nevím to jistě) ale nejspíš když zavřu oči a uvidím ho a bude k tomu ta hudba (poslední dobou hlavně msutná a depresivní) zase se rozbrečím :/ brečím často jen tak večer když na něj mylsím a představuju že už je v Rusku,pryč a že už ho nikdy neuvidím . I teď mám slzy v očích jak tu píšu o něm . Kéž bych ho nikdy nepotkala . Nejhorší je že vždycky když zavřu oči (i při mrkání) vidím ho .. nejde to zastavit . Možná si někdo můžete říkat že dvanáctiletá holka se nemůže zamilovat,že neví co to je někoho opravdu milovat .. věřte mi . přísahám . já to vím . nemusíte mi věřit,klidně nevěřte stejně mi to může být jedno ale .. jeho opravdu miluju a tak mco že mi to vydrželo už 4 měsíce a 8 dní . přes všechny ty naše hádky,slzy,štěstí i smůly a přes NĚHO . No nic už půjdu .
zlato mam stejny pocity jak ty:((
I love I hate..